Jak přežít kočku v bytě
Kočky jsou ta nejkrásnější stvoření na tomto světě. Jejich krása předčí ty nejskvostnější poklady, jaké kdy byly na pozemské půdě uloženy. Tady je pár rad, jak s nimi dobře vycházet.
1. - Musíte si uvědomit, že kočka, jakožto tvor, je veliká osobnost, jejímž královstvím je váš byt, dům či zahrada, tedy teritorium. Její panství nesmí být jakkoli narušeno, změněno, nebo nedejbože tam přicestoval cizí nepřítel ( může jím být nový člem domácnosti, zvíře ). V takovém případě kočka nebude spokojena, tudíž bude nespokojena a to může vyvrcholit zabíháním se, močením na nábytek a vaše nanejvýš opatrované knihy a lejstra.
PONAUČENÍ z toho plyne : v království vaší kočky nesmí být cokoliv změněno, přesunuto na jiné místo ani se tam nesmí nastěhovat cizopasník.
2.- Často se nám zdá, že kočka rozumí všemu, co se říká. Ale neberte to na lehkou váhu !!!! Pokud kočka nebude jakožto bůh a panovník dostatečně obdivována, mohli byste upadnout v její nemilost a to není nic příjemného, počínaje vyhýbáním se, kousáním a škrbáním konče.
PONAUČENÍ z toho plyne : rozhodně neplýtvejte pochvalami, pokud přinese na váž práh mrtvou myš, pochválit a hezky pohladit. Chovat se k ní jako k panovnici.
3.- Možná jste to zažili : poklidně obědváte, zatímco ona si sedne na práznou židli a mžourá. Člověk by ji samou láskou políbil na nos. Když to ale uděláte, políbí na nos ona vás a to dost nepříjemně, takže honem vydezinfikovat a zastavit krvácení.
PONAUČENÍ z toho plyne : nereagovat na její blažený výraz, jinak vám váš blažený výraz z tváře smetou její drápy.
4.- Jste v posteli, hladíte kočku a ona nervózně mrská ocasem. Vy ji stále hladíte a ona vás znenadání kousne do zápěstí, proč ? Stejně jako všechny živé organismy má svoje výstražné signály, jako například mrskání ocasem, zlostné pohlížení, škubání srstí, pootevřená tlamička, zesílené vrnění, slabé mňoukání, odstrkování packou.
PONAUČENÍ z toho plyne : pokud spatříte některý z uvedených signálů, ruce pryč od podrážděné Výsosti ! Jinak bude na výsost podrážděná vaše pokožka.
5.- Pátý bod je spíš taková malá rada na konec, a ta zní : nikdy se nepokoušejte svoji kočku vycvičit. Možná se vám podaří ji naučit, že po zavolání svého jména přiběhne, ale to je všechno. Rozhodně s ní nezacházejte jako se psem, ti se totiž vycvičit dají, narozdíl od nich. Musíte pochopit, že to je pod její úroveň, nechat si poroučet od tak primitivního tvora, jako je člověk ( neberte to jako urážku ).
Moje mamka nikdy nemohla pochopit, proč nám kocour znovu a znovu omočíval byt, vždycky nám radila : musíte mu strčit čumák do tý loužičky, aby věděl, že to nemá dělat. Je to blbost ! Kočku takhle nikdy neodnaučíte, maximálně dosáhnete toho, že se naštve a bude chčít dál. Má druhá rada zní : pokud se vám příčí podřizovat se kočce a nemůžete pochopit, že se ona nepodřídí vám, kočku si nepořizujte. Bude to zbytečné trápení jak pro vás, tak pro kočku a stejně to pak skončí tak, že ji někomu darujete, nebo vyhodíte na ulici.
Třetí rada, související s tématem je : neřešte to jako moje matka, spíš se pokuste přijít na to, co vašemu mazlíčkovi vadí a pak to odstraňte. Je to lepší, než se donekonečna rozčilovat ( poukazuji na již zmíněnou osobu ) !
Toto píši proto, abych vám pomohla najít příčinu špatného chování vaší kočky a i pár dorých rad, jak s nimi vycházet v příměří. Povahy jsou různé, každá nemusí odpovídat popisu, ale jedno je jisté : KOČKA je v domě pánem, ne vy a nesnažte se to vyvrátit.
